Taky si už říkám, že bych zase začal trochu tvořit další příspěvky do Zlatého fondu české literatury...
Inspirace by byla, ale čas a nálada není. Jak se člověk zařadí mezi dělnickou třídu, je mu nutno řešit problémy, které by neměl, kdyby byl nezaměstnaný...
To takhle jednou ráno přijdu k mé služební dodávce, zaparkované přes noc v areálu základní školy a ejhle. Šikulka v noci navrtal naftovou nádrž, odčerpal si naftu a otvor ucpal kusem klacku. Protože se musí jezdit, risknul jsem to vyjet a v areálu jedné továrny způsobil ekologickou havárii, protože byla naříznutá i přívodní hadice k nádrži a všechno to prasklo. Třicet litrů nafty na továrním dvoře, to je horror. takže policie, hasiči, životní prostředí, relace v rozhlasové zelené vlně, prostě jsem byl slavný. Auto je v servisu, výměna nádrže, přibližná cena patnáct tisíc.
Námět na horror...
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Oj, Jerry, vypadá to, že se vážně nenudíš. Ale víš, co se říká.. Nejlepší spisovatelé jsou ti, kteří mají nejpestřejší životní zkušenosti. Doufám, že to všechno (aspoň relativně) dobře dopadlo.
Jak to dopadlo, zatím ještě nevím, auto je v servisu i nadále, zatím jezdím autem kolegy, který zase jezdí osobákem.
Ale opravdu skvělá životní zkušenost, táhnout namrzlými ulicemi středu Liberce nepojízdnou dodávku právě v dopravní špičce. Upřímně řečeno, takové životní zkušenosti je nejlépe si strčit...
Ale jinak pohoda, do budoucnosti hledím s optimismem...
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Taky jsme se takhle jednou stali s rodinou slavní. Vezli jsme si po dálnici kola uchycená na střeše auta a úchyty z Kauflandu jakýmsi způsobem nevydržely nápor větru (nekupujte úchyty na kola v Kauflandu... ani v Lidlu). Jednen bicykl byl doslova odvát ze střechy a po pár metrech dopadl v nespočetných kotrmelcích na vozovku mezi ostatní auta, jež se mu s překvapujícími řidičskými schopnostmi jen tak tak vyhnula.
Zajeli jsme na kraj vozovky a nevěděli, co dál. Kolo leželo uprostřed dálnice a ještě k tomu kousek za horizontem, takže se mu auta vyhýbala na poslední chvíli. No a během pár minut už jsme byli v rádiu. Zatímco otec splašeně pobíhal po kraji dálnice a vyčkával, kdy bude vhodná chvíle vběhnout do centra dopravní špičky, aby odnesl zdemolované kolo, začala v rádiožurnálu "dopravní situace". Hned první volající zběsile vykřikoval "Málem jsem naboural, protože nějakej kre*én nechal uprostřed dé jedničky jízdní kolo".
Tak jsme se dostali do rádia a navíc donutili blízké dělníky, pracující na opravách vozovky, aby na chvíli se svými žlutými vestami zastavili celou dálnici a my tak mohli kolo odnést (vsadím se, že z toho pak vznikla zácpa)
Kupodivu stačilo jen narovnat řídítka a bicykl byl opět funkční. Starý dobrý favorit, vážící snad padesát kilo, holt jen tak něco nevyřadí.
Vskutku, potěšilo mne, že za momentálního troubu nejsem sám.
Ale když to domyslím do důsledků, muselo to být i zajímavé pro projíždějící řidiče. Určitě si hodně lidí lámalo hlavu, který dobrodruh jel po dálnici na kole a kde mu je asi konec.
Upřímně řečno, držáky na kolo na střeše auta ve mně nevzbuzují příliš důvěry, zvlášť když se tam různě klátí a houpou ze strany na stranu.
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Osobní zkušenost: do držáku na kolo musíš investovat. Takové ty plastové napodobeniny z Lidlu nebo Kaufu, to je o hubu a v mnoha případech i o pokutu, protože nesplňují předpisy. Vtipné je, že za držák za tisícovku ti hrozí pokuta a riskuješ zničení - v tom lepším případě- kola. Ale už za 3-3,5 tisíce se dá pořídit profesionální hliníkový držák s nosností 75 kilo a certifikací. Samozřejmě, řidič si musí uvědomit, že veze něco na střeše. Nehledě na to, že životnost takového držáku je několikanásobně vyšší.
A Jerry, našel jsem řešení, jak pro příště ochránit tvoji nádrž. Mrkni na Mad Max: Road Warrior, s Melem Gipsonem....když se někdo dotkne nádrže, prostě to celý odpal do vzduchu
MarketaR napsal(a) Sabjor: Zkusím někde něco vyhrabat, když jsem ještě jako spisovatelské kuře neměla možnost psát na pc, popsala jsem tuny papíru a pořád si tu hromadu hýčkám v šuplíku. Nejsem ale moc škrtací typ. Jinak po psacím stroji toužím, ale spíš jen jako po dekoraci pokoje, abych tu měla tu správnou bohémskou atmosféru, než že bych na něm měla psát. Přece jen píšu sice rychle, ale s překlepy, a navíc je to docela nepraktické.
Mám rád rukopisy. Našel jsem v šuplíku sešit moleskine, do kterého jsem psal svojí knížku. Je tam vidět ta myšlenková cesta, jak jsem v příběhu tisíckrát měnil krajinu a postavy. Hrozně mě to baví zpětně pročítat. Určitě ho vezmu na křest! Máš nějakou fotografii svých starých věcí? Není bohémská atmosféra jen lež, když se vystaví uměle?
Zakládáte si na svých psacích potřebách? A na papíru? Při poslední cestě do Prahy jsem si koupil krásné plnící pero Lamy Safari, nedám na něj od té chvíle dopustit. Paní prodavačka v penshopu mi ukázala ohromný katalog inkoustů a já si vybral ten nejtmavší odstín černé.
Měla jsem - a pořád ještě mám, jednu propisku, vyloženě určenou jen na psaní. Jinou to prostě nešlo. Náplně do ní se ještě pořád dělají, ale je problém trefit ten správný odstín inkoustu.
A jsem ujetá na notesy, bločky, sešitky. Nesmím chodit do papírnictví - jsou to drahé návštěvy
Doma se vrství štosy notesů a - nic. Nějak není pořád čas.
Takže moje krásný notýsky a bločky si pomalu rozebírají děti do školy
Jo, to je život. Pokud už něco stvořím, tak jen rychlovku na počítači nebo pocitovku na cokoliv, co mám momentálně po ruce.
Snad jednou - v důchodu? (Ovšem pokud se ho dožiju a nestrávím ho v čekárně u doktora nebo hlídáním vnoučat)
Já mám 422... Nojo, ale jestliže jsou tvoje příspěvky podobné, jako ten poslední, samé Juchuhů a héj, to se to pak naskakují čísla...
S tou nádrží je to dobrý nápad, ale pokud by to vyletělo i se zlodějem, třeba by se to dalo vykládat jako rasově motivovaný čin...
Salmo, máme stejou úchylku na notýsky a sešitky, i já jich mám spousty. naštěstí u nás v Levných knihách mají podobných spousty a nejsou drahé. Dokonce mají vestavěnou i gumičku, kterou se dají zajistit.
I já mám slabost pro psaní černou barvou, i když mi stačí ta nejobyčejnější reklamní propisovačka a nejobyčejnější papír, hlavně musí být s otvory do kroužkového bloku. A pak se píše a škrtá a píše a škrtá...
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Ale to jen proto, že moderátoři a administrátoři se do tabulky nejaktivnějších nezapočítávají. Mohl bych změnit nastavení...možná... ale ne, nechám tě hezky na prvním místě. Jen se tam, ženský, o to první místo poperte
A možná je první místo spojené s nějakou odměnou a Mike to zatajuje... Třeba stejk navíc na Bartoničce... No, už se mi nějak po tom spolku v Podkrkonoší stejská...
MIke, nic neměň, to hezky vypadá, když jsou dámy v čele nejaktivnějších.
Jo, a změnil jsem avatara, už to chtělo se oholit...
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Haha, Jerry, před chviličkou jsem projížděl jiné téma a říkám si: "Jéé, Jerry si oholil avatara"
Jinak steak navíc stále patří tobě, bohužel, byli akorát na počet. Za to, že si dovezl kameru Taky se mi stejnská, jen co je pravda. Chvíli jsem uvažoval nad nějakou akcí na silvestra, ale nakonec jsem se rozhodl pro návštěvu rodiny na Moravě. Přeci jen jsem je neviděl dýl než vás Ale hned z jara něco vymyslíme.
Jinak k té aktivitě. Ony tu jsou dámy všeobecně aktivnější, nevím, čím to. Karlové se už nějaký čas neozvali, i Vojta mlčí. Jako, né že by mi to nějak vadilo, to zase ne-e. Mít kolem sebe tolik krásných a talentovaných žen, co víc bych si mohl přát?
Lucko, pravda, víc mi to předtím slušelo, ale zase jsem tu pravděpodobně děsil nově příchozí. Ale až se mi tenhle avatar okouká, jám v záloze ještě jeden, moc pěkný.
JInak, za první místo je hlavně odměna morální...
A copak copak, ručička je operovaná? Nic příjemného a ještě k tomu, když je to pravá. To až potom zjistíš, kolik činností tou rukou děláš a neuvědomíš si to.
Vojto, pravidla jsou tu proto, aby se porušovala, klidně se pusť do díla a předveď nějaký ten literární rozlet.
A MIke, já na tom stejku netrvám a kamera bude i příště. SIlvestr strávíme v rodinném kruhu, ale takový konec prázdnin na Bartoničce, o tom by se dalo uvažovat, není-liž pravda?
Přece jen to tu jakžtakž žije, objevují se noví parťáci a ti starší asi pauzírují, ono vymýšlet nové povídky zase nejde jak na běžícím pásu. ALe je fakt, že by se mohli alespoň ozvat.
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
No, já se snažím přispívat, jak jen můžu, ale mám veliký trable se psaním. Současnou kapitolu Bratrstva, na které teď pracuju jsem přepisoval už šestkrát a tuším, že to není konečné číslo. Takže se teď víc věnuju psaní, než povinnostem tady na fóru. Nicméně jestli myslíš konec letních prázdnin roku 2014 tak já jsem určitě pro A snad pojedou i nějaké nové tváře.
Obecně to tak vypadá, že všichni zažívají chaos a spisovatelský blok (nebo něco na ten způsob). To je asi tím počasím.
Mike: Jen hezky piš, ať ti to pak můžeme pochválit.
Jinak já teď psala skoro pořád, ve vlaku, na přednáškách, před spaním, ráno.. no zkrátka blížil se deadline soutěže. Kvalita asi nic moc, ale co jsem si předsevzala, to jsem splnila, tudíž poslat to tam. Zbytek se uvidí.
Teď pracuju na opětovném vybudování své tvůrčí sebedůvěry pomalu se vrací. A to zásluhou motivujících komentářů tady na fóru, nakopáváním ze strany mého tajného mentora a jedné super e-knížky od jakési M. Růžičkové "Nepíšu, protože..." hlavně kapitoly 1,2,4,5 a 8
Jéj, tak to mě těší, to někomu k něčemu je. A úplně nejvíc by mě potěšilo, kdyby ti ty moje žvásty opravdu pomohly. A jak se to vůbec stalo, Vojto? Vždyť o prázdninách jsi ze sebe chrlil jednu povídku za druhou, byl jsi jako chodící Povídkář a automat na nápady.
Je to ve všech sférách lidského myšlení - čím míň máš daných informací, tím rychleji a lépe se rozhoduješ. Jak ale pak narůstá počet kombinací všech informací, které máš v sobě, tím hůře se dopracováváš k nějakému výsledku, ale o to lepší pak může být.
Místo abych si vyčistil hlavu a mířil k jádru podstaty. zanesl jsem si hlavu nadmírou něčeho, v čem se pak nedokážu vyznat přesně jak to dělám každý den. Pak se nemám divit, že "rozumím" a "vím" všechno a je mi to úplně k ničemu
ale dost filosofování
už zase píšu. Jen ráno jsem napsal stránku něčeho, co zatím vůbec nehodnotím, neopravuji a nechávám jen volně plynout. A baví mě to jak pampelišku první sluneční paprsky na jaře.
Ono je to těžké, čím víc člověk chce, tím víc mu to nejde psát. A, přiznejme si to, přátelé, občas jsme líní a nechce se nám ani myslet, natož něco vymyslet. Tvůrčí sebedůvěra je fiktivní pojem, buďto píšu, nebo nepíšu. Tečka.
Hle, super-e knížka! Je někde k sehnání? Člověk se pořád učí, zajímalo by mne, co je v kapitolách 1, 2, 4, 5 a 8.
Rád bych na něčem pracoval, ale jak jsem se dostal do prozaického pracovního procesu, nějak múza mlčí. Takže parafráze citátu - Inter labora silent musae...
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Někdy si říkám, že čím víc člověk ví, tím hůř. Když jsem se ještě tolik nešťourala v tom, jak bych měla psát, co se dobře čte, co si můžu a nemůžu dovolit, psalo se mi nádherně a tvořila jsem jednu povídku za druhou. A teď? Ale hlavně že ses odpíchl a baví tě to, Vojto.
Lucka psala, že ten můj minulý avatar vzbuzoval větší respekt. Ale doufám, že ten můj současný vzbuzuje soucit! To víte, když si člověk potřebuje přivydělat, prostě si nalepí plnovous a zkouší to s tahací harmonikou.
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
marketar: Stáhl jsem si to do čtečky, dám vědět, jestli to se mnou nějak hlo. Líbí se mi tohle vydávání knížek v elektronický podobě. Nekuda to dělá taky a jde mu to.
Komentáře
Inspirace by byla, ale čas a nálada není. Jak se člověk zařadí mezi dělnickou třídu, je mu nutno řešit problémy, které by neměl, kdyby byl nezaměstnaný...
To takhle jednou ráno přijdu k mé služební dodávce, zaparkované přes noc v areálu základní školy a ejhle. Šikulka v noci navrtal naftovou nádrž, odčerpal si naftu a otvor ucpal kusem klacku. Protože se musí jezdit, risknul jsem to vyjet a v areálu jedné továrny způsobil ekologickou havárii, protože byla naříznutá i přívodní hadice k nádrži a všechno to prasklo. Třicet litrů nafty na továrním dvoře, to je horror. takže policie, hasiči, životní prostředí, relace v rozhlasové zelené vlně, prostě jsem byl slavný. Auto je v servisu, výměna nádrže, přibližná cena patnáct tisíc.
Námět na horror...
Flaubert
Ale opravdu skvělá životní zkušenost, táhnout namrzlými ulicemi středu Liberce nepojízdnou dodávku právě v dopravní špičce. Upřímně řečeno, takové životní zkušenosti je nejlépe si strčit...
Ale jinak pohoda, do budoucnosti hledím s optimismem...
Flaubert
Taky jsme se takhle jednou stali s rodinou slavní. Vezli jsme si po dálnici kola uchycená na střeše auta a úchyty z Kauflandu jakýmsi způsobem nevydržely nápor větru (nekupujte úchyty na kola v Kauflandu... ani v Lidlu). Jednen bicykl byl doslova odvát ze střechy a po pár metrech dopadl v nespočetných kotrmelcích na vozovku mezi ostatní auta, jež se mu s překvapujícími řidičskými schopnostmi jen tak tak vyhnula.
Zajeli jsme na kraj vozovky a nevěděli, co dál. Kolo leželo uprostřed dálnice a ještě k tomu kousek za horizontem, takže se mu auta vyhýbala na poslední chvíli. No a během pár minut už jsme byli v rádiu. Zatímco otec splašeně pobíhal po kraji dálnice a vyčkával, kdy bude vhodná chvíle vběhnout do centra dopravní špičky, aby odnesl zdemolované kolo, začala v rádiožurnálu "dopravní situace". Hned první volající zběsile vykřikoval "Málem jsem naboural, protože nějakej kre*én nechal uprostřed dé jedničky jízdní kolo".
Tak jsme se dostali do rádia a navíc donutili blízké dělníky, pracující na opravách vozovky, aby na chvíli se svými žlutými vestami zastavili celou dálnici a my tak mohli kolo odnést (vsadím se, že z toho pak vznikla zácpa)
Kupodivu stačilo jen narovnat řídítka a bicykl byl opět funkční. Starý dobrý favorit, vážící snad padesát kilo, holt jen tak něco nevyřadí.
Ale když to domyslím do důsledků, muselo to být i zajímavé pro projíždějící řidiče. Určitě si hodně lidí lámalo hlavu, který dobrodruh jel po dálnici na kole a kde mu je asi konec.
Upřímně řečno, držáky na kolo na střeše auta ve mně nevzbuzují příliš důvěry, zvlášť když se tam různě klátí a houpou ze strany na stranu.
Flaubert
A Jerry, našel jsem řešení, jak pro příště ochránit tvoji nádrž. Mrkni na Mad Max: Road Warrior, s Melem Gipsonem....když se někdo dotkne nádrže, prostě to celý odpal do vzduchu
Máš nějakou fotografii svých starých věcí? Není bohémská atmosféra jen lež, když se vystaví uměle?
Zakládáte si na svých psacích potřebách? A na papíru? Při poslední cestě do Prahy jsem si koupil krásné plnící pero Lamy Safari, nedám na něj od té chvíle dopustit. Paní prodavačka v penshopu mi ukázala ohromný katalog inkoustů a já si vybral ten nejtmavší odstín černé.
Začíná zima, je to důvod k častějšímu psaní?
Měla jsem - a pořád ještě mám, jednu propisku, vyloženě určenou jen na psaní. Jinou to prostě nešlo. Náplně do ní se ještě pořád dělají, ale je problém trefit ten správný odstín inkoustu.
A jsem ujetá na notesy, bločky, sešitky. Nesmím chodit do papírnictví - jsou to drahé návštěvy
Doma se vrství štosy notesů a - nic. Nějak není pořád čas.
Takže moje krásný notýsky a bločky si pomalu rozebírají děti do školy
Jo, to je život. Pokud už něco stvořím, tak jen rychlovku na počítači nebo pocitovku na cokoliv, co mám momentálně po ruce.
Snad jednou - v důchodu? (Ovšem pokud se ho dožiju a nestrávím ho v čekárně u doktora nebo hlídáním vnoučat)
S tou nádrží je to dobrý nápad, ale pokud by to vyletělo i se zlodějem, třeba by se to dalo vykládat jako rasově motivovaný čin...
Salmo, máme stejou úchylku na notýsky a sešitky, i já jich mám spousty. naštěstí u nás v Levných knihách mají podobných spousty a nejsou drahé. Dokonce mají vestavěnou i gumičku, kterou se dají zajistit.
I já mám slabost pro psaní černou barvou, i když mi stačí ta nejobyčejnější reklamní propisovačka a nejobyčejnější papír, hlavně musí být s otvory do kroužkového bloku. A pak se píše a škrtá a píše a škrtá...
Flaubert
MIke, nic neměň, to hezky vypadá, když jsou dámy v čele nejaktivnějších.
Jo, a změnil jsem avatara, už to chtělo se oholit...
Flaubert
Jinak steak navíc stále patří tobě, bohužel, byli akorát na počet. Za to, že si dovezl kameru
Jinak k té aktivitě. Ony tu jsou dámy všeobecně aktivnější, nevím, čím to. Karlové se už nějaký čas neozvali, i Vojta mlčí. Jako, né že by mi to nějak vadilo, to zase ne-e. Mít kolem sebe tolik krásných a talentovaných žen, co víc bych si mohl přát?
Mně se podařilo si vykouzlit takový blok, že se mi nedařilo zapisovat ani nápady. Natož pak příspěvky na fórum, nebo snad dokonce hotové příběhy
Neznám pravidla pro psaní příběhu - nezlepšuji se a získávám špatné návyky. Nastuduju proto tvorbu příběhu a uženu si nechuť psát.
Vojta : zlepšuješ se a na pravidla se vykašli! a koukej zase psát!
Jerry : Předtím z tebe byl větší respekt
Tak já se poflakuju doma s rozbolavělou packou po operaci, tukám na klávesnici levou rukou a tady tak málo nových příspěvků...
JInak, za první místo je hlavně odměna morální...
A copak copak, ručička je operovaná? Nic příjemného a ještě k tomu, když je to pravá. To až potom zjistíš, kolik činností tou rukou děláš a neuvědomíš si to.
Vojto, pravidla jsou tu proto, aby se porušovala, klidně se pusť do díla a předveď nějaký ten literární rozlet.
A MIke, já na tom stejku netrvám a kamera bude i příště. SIlvestr strávíme v rodinném kruhu, ale takový konec prázdnin na Bartoničce, o tom by se dalo uvažovat, není-liž pravda?
Přece jen to tu jakžtakž žije, objevují se noví parťáci a ti starší asi pauzírují, ono vymýšlet nové povídky zase nejde jak na běžícím pásu. ALe je fakt, že by se mohli alespoň ozvat.
Flaubert
Mike: Jen hezky piš, ať ti to pak můžeme pochválit.
Jinak já teď psala skoro pořád, ve vlaku, na přednáškách, před spaním, ráno.. no zkrátka blížil se deadline soutěže. Kvalita asi nic moc, ale co jsem si předsevzala, to jsem splnila, tudíž poslat to tam. Zbytek se uvidí.
A na čem pracujete vy, milí spolupisálci?
Je to ve všech sférách lidského myšlení - čím míň máš daných informací, tím rychleji a lépe se rozhoduješ. Jak ale pak narůstá počet kombinací všech informací, které máš v sobě, tím hůře se dopracováváš k nějakému výsledku, ale o to lepší pak může být.
Místo abych si vyčistil hlavu a mířil k jádru podstaty. zanesl jsem si hlavu nadmírou něčeho, v čem se pak nedokážu vyznat
ale dost filosofování
už zase píšu. Jen ráno jsem napsal stránku něčeho, co zatím vůbec nehodnotím, neopravuji a nechávám jen volně plynout. A baví mě to jak pampelišku první sluneční paprsky na jaře.
Hle, super-e knížka! Je někde k sehnání? Člověk se pořád učí, zajímalo by mne, co je v kapitolách 1, 2, 4, 5 a 8.
Rád bych na něčem pracoval, ale jak jsem se dostal do prozaického pracovního procesu, nějak múza mlčí. Takže parafráze citátu - Inter labora silent musae...
Flaubert
Jinak Jerry, dá se to stáhnout na mém blogu tady: http://marketaruzickova.cz/ebook-nepisu-protoze/ Má to nastartovat múzu, ale kdo ví, jaké to má účinky.
Flaubert
Flaubert
Flaubert