Ať jste všichni v novém roce zdraví a mezi těmi lidmi, které si přejete kolem sebe mít. Tomu by se dalo říkat štěstí A když bude všechno viz výše, ono to najednou začne psát samo. Přejeme hodně popsaných stran báječnými příběhy nejen na papíře, ale hlavně v životě! V+S+L
Jelikož ještě nejsou všechny povídky ve vláknu k letošní Bartoničce, tak hlásím sem, že už jsme doma a že děkujeme všem za báječné dny strávené v prima společnosti. Bylo to krátké, ale bylo to fajn. Jako každý rok.
Bylo to super pohodové jako vždy. Díky za prima prodloužený víkend! Pokusím se co nejdřív přepracovat ebook do formátu pro tisk a ozvu se, jak to vypadá, kdo bude chtít kolik výtisků, kolik to zhruba bude stát... A v mezičase si přečtu povídky z letoška a rovnou je začnu vkládat do nového ebooku. Díky moc, René. I my tě zdravíme a za sdílení ebooku budeme rádi.
René, díky moc za všechny a také za to, že nám držíš palce. Takže i já, jako samozvaný šéf a velitel Bartoničky :-) všem zúčastněným moc děkuji že bylo všechno fajn a všichni se zasloužili o pohodu a veselí.
Myslím, že papírová knížka bude bomba a že si ji po těch letech zasloužíme. A rozjeli jsme druhý díl...
Takže dvanáctá Bartonička zase příští rok? Už se mi ozval Míra, že s ní počítá a ozval se i Vojta, že má po operaci a snad se vše podařilo. Takže dobré zprávy.
Jen technická maličkost. Bartoníčkovi mají vždycky přes prázdniny plno, takže berou skupiny vždy na celý týden. Tak budu muset plánovat buď červen nebo září, kdy je možné přijet jako my, čt - ne. Tak si o tom pomalu popřemýšlejte, ono to uteče a za chvíli bude další Bartonička přede dveřmi!
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Moc díky za sdílení, René. Mile mě překvapilo, když na mě v emailu od tebe vykoukl náš ebook. Na papírové knize jsem začala pomalu pracovat, musím změnit formát z A4 na A5 a možná i zvětšit písmo. Dám vám určitě vědět, jak to pokračuje. S další Bartoničkou počítám a čas si udělám kdykoli.
Vážení a milí, docela by mne zajímalo, jak by si se zadáním našeho bartoníčkovského tvoření poradila umělá inteligence. Tak jsem to zkusil a zadal jí úkol napsat povídku s osobou Úspěšný manažer, místo - Prázdný hotel a téma - Každý má svého strážného anděla. A někde ve virtuálním prostoru se vytvořilo toto.
Byl jednou jeden úspěšný manažer jménem Martin. Měl na starosti velký hotel, který se nacházel ve starobylém městě. Ten hotel kdysi sloužil jako oblíbené místo pro turisty, ale v posledních letech se stal zanedbaným a opuštěným místem.
Martin však měl jasnou vizi. Rozhodl se, že obnoví tento kdysi nádherný hotel a vrátí mu jeho slávu. Přes všechny výzvy, které se mu stavbou a rekonstrukcí stavby stavěly do cesty, neztratil naději a pracoval na tom, aby se z hotelu stal opět elegantní a luxusní podnik.
Během jednoho večera, když Martin strávil dlouhou pracovní noc ve svém nově zrekonstruovaném hotelu, si sedl na verandu a zamyslel se nad svým úspěchem. Cítil hrdost, ale zároveň byl trochu vyčerpaný. Toužil po něčem, co by ho povzbudilo a dodalo mu sílu pokračovat.
V tu chvíli se objevil starý muž s bílými vlasy, který se usadil vedle Martina na verandu. Muž měl v očích jiskru moudrosti a klidu. Martin si ho všiml a přátelsky se na něj usmál.
"Krásný hotel jste vybudoval," promluvil starý muž. "Je to vaše dílo a vy jste v něm vložil svou duši."
Martin se na starého muže podíval překvapeně. "Děkuji," odpověděl s úsměvem. "Je to byla tvrdá práce, ale stálo to za to."
Starý muž se na Martina podíval s vážností. "Víte, každý úspěšný manažer potřebuje svého strážného anděla. Někoho, kdo ho podporuje a chrání v jeho úsilí. A myslím, že jste svého strážného anděla právě našel."
Martin se zamyslel nad slovy starého muže. Připadal si, jako by opravdu nějaká vyšší moc dohlížela na jeho cestu k úspěchu. Vzal si slova starého muže k srdci a přísahal, že se bude snažit být lepším manažerem a současně vzdá čest svému strážnému andělovi.
Další roky pro Martin znamenaly obrovský úspěch. Hotel se stal velmi populárním a lidé se do něj vraceli kvůli jeho pohostinnosti a kráse.
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Tak to je pecka. Nechci se nikoho dotknout, ale byl bych pokrytec, kdybych tvrdil, že s mi výsledek líbí. Je samozřejmě fantastické, že počítač cosi podobného dokáže stvořit, ale ta linearita a korektnost jsou pro mne poněkud odpuzující. Asi největší rozdíl mezi tím, co jsme zplodili na Bartoničce a co vyvrhla AI, vidím v tom, že my jsme se snažili čtenáře pobavit nebo zaujmout, kdežto počítač splnil zadání. Člověk by se pokusil trochu podráždit, možná i lehce urazit čtenáře, nebo by přidal ironii. Prostě tomu chybí (podle mne) emoce, subjektivní pohled, neřku-li provokace... Dík Jerry za testík AI, za mne je to zajímavá zkušenost.
Já vytvořila takovou koninu, že mě v tomhle AI asi hravě trumfne. Sem tam si najdu trochu času, abych se věnovala přípravě ebooku na tisk a došlo mi, že nemáme komplet obálku. Napadá vás někoho, co dát na zadní stranu? Třeba nějaký spisovatelský citát, hlášku z Bartoničky, cokoli, co byste tam chtěli mít? Moje múza stagnuje.
willi, ta AI je docela vtipná, já si s s ní už trochu pohrál. Je sice trochu jednotvárná, ale má občas i nápad. Zkoušel jsem i třeba detektivní povídku, docela chytře vyřešila Záhadu zamčeného pokoje, občas byla mimo když po Sherlocku Holmesovi požadovala test DNA a z dobrodružného námětu o ztracené vojenské jednotce za druhé světové valky udělala vyloženě protiválečný text.
Souhlasím, že je to zajímavá hračka, nicméně naše mozky asi hodně dlouho nenahradí.
Markétko, napadlo mne, jestli by se na zadní stranu nedal nějaký inzerát, propagující Reného aktivity, kursy a knížky. Určitě i i on něco takového měl a přece jen fungujeme díky němu, tak by to bylo slušné.
A jak pokračuje příprava chatu na Messengeru? Přece jen by to bylo operativnější...
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Společnou diskuzi na Messengeru nám brzy zařídím. Zatím jsem tam neměla čím přispět a nechtěla jsem vás otravovat jen tak pro nic za nic. Ale to přijde, nebojte.
Přátelé, sice to tu nějak opět usnulo, ale čas letí... Prosím vás o názory, zda má cenu připravovat dvanáctou Bartoničku, kdy by se asi tak měla uskutečnit a kdo by tak asi předběžně přijel. Asi zase červen, protože o prázdninách berou pobyty jen na celý týden. A zase čtvrtek-neděle, jako obvykle . Já se pomalu budu muset Bartoníčkovým připomenout, aby na nás nezapomněli. Sice mám ještě na programu příštích čtrnáct dní Rudé moře a na jaro ještě jednu exotiku, ale ono to všechno uteče...
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Ahoj, všichni, já jsem úplně usnula a probudila se až teď. Léto bylo hektické, takže jsem tisk ebooku z Bartoničky nechala až na podzim. No a až dneska jsem se rozpomněla, že už je podzim a že bych s tím mohla začít něco dělat. Sypu si popel na hlavu. Info bude brzy. Jinak se mnou můžete na Bartoničce počítat, čas si udělám.
Tak fajn, žijete... Vojto, určitě by byla Bartonička až v červnu. V květnu je jednak počasí nestálé a jednak budeme v květnu zase daleko za hranicemi všedních dnů... Jde jen o to, sjednotit se včas na termínu, abych se mohl Bartoníčkovým ozvat. Markétko, už vyhlížím naši knihu v knihkupectvích... A Markétko, teď nedávno jsme byli dvakrát pár kilometrů od Třebíče! Jenže to bylo kolmo nahoru, koukali jsme na Třebíč z okénka aeroplánu... Chtěl jsem ti zamávat, ale nešlo stáhnout okénko a nepřesvědčil jsem pilota, aby mi na chvilku zastavil. Inu, toulavé boty, zase čtrnáct dní Egypt.
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Vidím to tak, že dneska vytvořím konečně tu společnou diskuzi na Messengeru. Kniha je hotová, jde jen o to zjistit, kolik výtisků chceme a poslat to do tiskárny. Všechny dodělávky jsem postupně dokončila, snad mi nic neuniklo. Messenger můžeme taky využít na domluvu na příští Bartoničku. Jé, Jerry, měl sis za mnou odskočit padákem.
Přejeme vám všem krásné svátky, hodně zdraví a štěstí nejen teď, ale napořád. My tu zrovna bojujeme s tím zatraceným virem z čínských netopýrů, co už tu neměl být, ale nějak mu to zapomněli dát najevo. Takže si nás našel a předáváme si ho mezi sebou. Neva, alespoň jsme spolu a máme něco společného . Ať je vám všem fajn, V+S+L
Já se připojuji a přeji všem krásné svátky a úspěšný rok 2024, ať nám to píše a ať mezi nás najdou cestu i další. Tenhle odcházející rok se docela povedl, vydařila se jedenáctá Bartonička, kde jsme sepsali základ druhého dílu knihy povídek . A podařilo se vydat si i knihu všech dílek z předešlých deseti setkání. Vyšla nádherně, vypadá opravdu profesionálně. Já mám jeden výtisk jen sám pro sebe a druhý už jsem několikrát pujčil k přečtení. A zaznamenal jsem jen kladné a nadšené ohlasy. Prostě, přátelé, umíme... Takže se už pomalu můžeme těšit na dvanáctou červnovou Bartoničku...
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Ahoj ahoj, píšu si jen tak pro zábavu, takže pisatel amatér, ale mám dotaz. Zkoušeli jste psát něco, kde zcela chybí dialogy? Vše je psáno jen z pohledu postavy, co vidí, co cítí, co si myslí a jaké má zážitky a tak dále. Je to možné?
V jiném příběhu mám dialogů až příliš, ale v dalším jsem chtěl zkusit je vynechat.
Tohle je výhoda lidí co si píšou jen tak pro zábavu. Můžeš si psát, co je ti libo a nemusíš se v podstatě na nikoho ohlížet. Je dobré, zkusit si leccos, nakonec, uvidíš sám, jak se ti to bude líbit. Podobných experimentálních povídek je víc. A jsou opravdu i povídky složené jen z dialogů, nebo naopak, jen z pocitů. Třeba pan Hrabal zase napsal knížku, ve které byla jen jedna dlouhá věta. Prostě, když se na to cítíš, že to bude zajímavé a čtivé, hurá do toho.
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Dobrá, zkouším tak psát, je to sice výzva, ale baví mě to. Říkal jsem si, že to pojmu jako krátký příběh, jenže asi to bude zase dlouhé, protože jsem se dostal už na 35 stránku a stále mám nápady. Díky.
Tak príma, experimentovat se dá ve všem, i v psaní. Klidně můžeš psát místo povídky třeba i knihu, když to bude výživné téma. To je výhoda amatérského psaní, že si můžeš sám určit rozsah. Nicméně, i profíci a velcí spisovatelé obvykle zase spoustu textu seškrtají, nakonec z první verze románu je povídka nabitá dějem. Ale dobrá, pokračuj v tom, vyzkoušej si, v čem jsi nejsilnější a neboj se zabrousit i do jiných žánrů. A třeba se tady i předveď, my jsme shovívaví kritici...
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Komentáře
Flaubert
Flaubert
A když bude všechno viz výše, ono to najednou začne psát samo.
Přejeme hodně popsaných stran báječnými příběhy nejen na papíře, ale hlavně v životě!
V+S+L
Díky moc, René. I my tě zdravíme a za sdílení ebooku budeme rádi.
Myslím, že papírová knížka bude bomba a že si ji po těch letech zasloužíme. A rozjeli jsme druhý díl...
Takže dvanáctá Bartonička zase příští rok? Už se mi ozval Míra, že s ní počítá a ozval se i Vojta, že má po operaci a snad se vše podařilo. Takže dobré zprávy.
Jen technická maličkost. Bartoníčkovi mají vždycky přes prázdniny plno, takže berou skupiny vždy na celý týden. Tak budu muset plánovat buď červen nebo září, kdy je možné přijet jako my, čt - ne. Tak si o tom pomalu popřemýšlejte, ono to uteče a za chvíli bude další Bartonička přede dveřmi!
Flaubert
Na papírové knize jsem začala pomalu pracovat, musím změnit formát z A4 na A5 a možná i zvětšit písmo. Dám vám určitě vědět, jak to pokračuje.
S další Bartoničkou počítám a čas si udělám kdykoli.
Byl jednou jeden úspěšný manažer jménem Martin. Měl na starosti velký hotel, který se nacházel ve starobylém městě. Ten hotel kdysi sloužil jako oblíbené místo pro turisty, ale v posledních letech se stal zanedbaným a opuštěným místem.
Martin však měl jasnou vizi. Rozhodl se, že obnoví tento kdysi nádherný hotel a vrátí mu jeho slávu. Přes všechny výzvy, které se mu stavbou a rekonstrukcí stavby stavěly do cesty, neztratil naději a pracoval na tom, aby se z hotelu stal opět elegantní a luxusní podnik.
Během jednoho večera, když Martin strávil dlouhou pracovní noc ve svém nově zrekonstruovaném hotelu, si sedl na verandu a zamyslel se nad svým úspěchem. Cítil hrdost, ale zároveň byl trochu vyčerpaný. Toužil po něčem, co by ho povzbudilo a dodalo mu sílu pokračovat.
V tu chvíli se objevil starý muž s bílými vlasy, který se usadil vedle Martina na verandu. Muž měl v očích jiskru moudrosti a klidu. Martin si ho všiml a přátelsky se na něj usmál.
"Krásný hotel jste vybudoval," promluvil starý muž. "Je to vaše dílo a vy jste v něm vložil svou duši."
Martin se na starého muže podíval překvapeně. "Děkuji," odpověděl s úsměvem. "Je to byla tvrdá práce, ale stálo to za to."
Starý muž se na Martina podíval s vážností. "Víte, každý úspěšný manažer potřebuje svého strážného anděla. Někoho, kdo ho podporuje a chrání v jeho úsilí. A myslím, že jste svého strážného anděla právě našel."
Martin se zamyslel nad slovy starého muže. Připadal si, jako by opravdu nějaká vyšší moc dohlížela na jeho cestu k úspěchu. Vzal si slova starého muže k srdci a přísahal, že se bude snažit být lepším manažerem a současně vzdá čest svému strážnému andělovi.
Další roky pro Martin znamenaly obrovský úspěch. Hotel se stal velmi populárním a lidé se do něj vraceli kvůli jeho pohostinnosti a kráse.
Flaubert
Nechci se nikoho dotknout, ale byl bych pokrytec, kdybych tvrdil, že s mi výsledek líbí. Je samozřejmě fantastické, že počítač cosi podobného dokáže stvořit, ale ta linearita a korektnost jsou pro mne poněkud odpuzující.
Asi největší rozdíl mezi tím, co jsme zplodili na Bartoničce a co vyvrhla AI, vidím v tom, že my jsme se snažili čtenáře pobavit nebo zaujmout, kdežto počítač splnil zadání. Člověk by se pokusil trochu podráždit, možná i lehce urazit čtenáře, nebo by přidal ironii. Prostě tomu chybí (podle mne) emoce, subjektivní pohled, neřku-li provokace...
Dík Jerry za testík AI, za mne je to zajímavá zkušenost.
Sem tam si najdu trochu času, abych se věnovala přípravě ebooku na tisk a došlo mi, že nemáme komplet obálku. Napadá vás někoho, co dát na zadní stranu? Třeba nějaký spisovatelský citát, hlášku z Bartoničky, cokoli, co byste tam chtěli mít? Moje múza stagnuje.
Souhlasím, že je to zajímavá hračka, nicméně naše mozky asi hodně dlouho nenahradí.
Markétko, napadlo mne, jestli by se na zadní stranu nedal nějaký inzerát, propagující Reného aktivity, kursy a knížky. Určitě i i on něco takového měl a přece jen fungujeme díky němu, tak by to bylo slušné.
A jak pokračuje příprava chatu na Messengeru? Přece jen by to bylo operativnější...
Flaubert
Prosím vás o názory, zda má cenu připravovat dvanáctou Bartoničku, kdy by se asi tak měla uskutečnit a kdo by tak asi předběžně přijel.
Asi zase červen, protože o prázdninách berou pobyty jen na celý týden. A zase čtvrtek-neděle, jako obvykle . Já se pomalu budu muset Bartoníčkovým připomenout, aby na nás nezapomněli.
Sice mám ještě na programu příštích čtrnáct dní Rudé moře a na jaro ještě jednu exotiku, ale ono to všechno uteče...
Flaubert
Jinak se mnou můžete na Bartoničce počítat, čas si udělám.
Vojto, určitě by byla Bartonička až v červnu. V květnu je jednak počasí nestálé a jednak budeme v květnu zase daleko za hranicemi všedních dnů...
Jde jen o to, sjednotit se včas na termínu, abych se mohl Bartoníčkovým ozvat.
Markétko, už vyhlížím naši knihu v knihkupectvích...
A Markétko, teď nedávno jsme byli dvakrát pár kilometrů od Třebíče! Jenže to bylo kolmo nahoru, koukali jsme na Třebíč z okénka aeroplánu... Chtěl jsem ti zamávat, ale nešlo stáhnout okénko a nepřesvědčil jsem pilota, aby mi na chvilku zastavil. Inu, toulavé boty, zase čtrnáct dní Egypt.
Flaubert
Jé, Jerry, měl sis za mnou odskočit padákem.
On pilot nechtěl zastavit a nešlo ani stáhnout okénko... Tak jsem akorát zamával...
Flaubert
Tenhle odcházející rok se docela povedl, vydařila se jedenáctá Bartonička, kde jsme sepsali základ druhého dílu knihy povídek
Takže se už pomalu můžeme těšit na dvanáctou červnovou Bartoničku...
Flaubert
V jiném příběhu mám dialogů až příliš, ale v dalším jsem chtěl zkusit je vynechat.
Flaubert
Flaubert