Záludnosti jazyka českého
Pokrm
Komentářů: 29
Založil jsem diskuzi o různých nelogických, nebo zvláštních prvcích českého jazyka. O čemkoliv zvláštním tak můžeme vést diskuze typu "proč to tak je", "jak to vzniklo" atp.
Je tu místo i pro neologismy a podobné tvary.
Začnu.
Je tu místo i pro neologismy a podobné tvary.
Začnu.
Máme dvě ženy. Starší ženu a starou ženu. Proč je v češtině "stará žena" považována za starší, než "starší žena", když "starší" je víc, než "stará"?
Jednu hypotézu již mám a jsem zvědav, jestli někoho napadne i jiné odůvodnění.
Hodně štěstí.
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.
Komentáře
Ale k věci. Chvilku jsem nad tím musel přemýšlet, ale možná mám řešení, i když je to nejspíš blbost. Myslím, že slovo starší vnímáme jinak, právě proto, že ho používáme častěji v, nevím jak jinak to říct, kladných situacích. Např. : Jsem starší než ty, kdy se někomu chlubíme, často třeba jen o týdny mladšímu a máme z toho takový pocit dominance (zkušenosti ze školky). Nebo mluvíme o starším ročníku vína, což zpravidla znamená chutnější nebo i dražší. Navíc, š a měkké í to slovo změkčuje, zní v uších líp.
Oproti tomu starý/á vnímáme negativně. Jako právě ta stará žena, nebo starý člověk, kdy si automaticky představím svou prababičku. Pod pojmem staré jídlo si zase představím plíseň. Ve všech případech vnímám slovo starý jako ošklivé.
Takže, když někdo řekne starší žena, představím si hezkou, štíhlou čtyřicítku, energickou a usměvavou (moje máma). Když někdo řekne stará žena....no...pak tam opravdu vidím jen seschlou starou bábinku jak brblá, abych nepil tak rychle.
Mno, asi tak, no.
Já to bral tak, že pojem "starší žena" neříkáme ženě, která je starší, než stará, ale která je starší, než mladá. Říká se to ve chvílích, kdy už není úplně mladá, tedy kdy je lehce starší. V tomto smyslu se proto podle mě "starší, než něco" nevztahuje k pojmu "stará", tedy starší, než stará, ale k tomu, že jde o starší ženu než "normální" mladá.
Stejně tak, jako když někdo zčervená v obličeji, tak je červenější, což neznamená, že je červenější, než červená barva, nýbrž červenější, než jeho obvyklá barva kůže, což je ve skutečnosti méně, než červená a tak nám vzniká ten samý (ač nepoužívaný) výraz.
Zatímco "stará" je prostě jasné. Ta je jednoduše stará a už se to o ní dá říct na rovinu.
Tedy. Občas.
Další věc mě zatím nenapadá. Snad něco přijde v průběhu dne.
Ale takhle jsem o tom vůbec nepřemýšlel. Jak vidím, je to jednodušší, než jsem myslel. A hlavně to dává smysl!
stará x starší - určitě to stupňování vychází od významově protilehlého slova - čili mladá
Co třeba slovo odpustit - lámala jsem si hlavu, jak asi mohlo vzniknout ve významu odpustit vinu. Slovo odpustit mám spojené s vypouštěním vody z nějaké nádoby, s tím, že odpustíš trošku něčeho, ale dost toho tam ještě zůstane. Když někomu něco odpouštíš -odpustíš mu zcela nebo jen trochu?
Povahu odpuštění osvětlují z různých stránek slova. České od-pustit – podobně jako pro-pustit – je odvozeno od slovesa pustit, pouštět a navozuje tedy představu pouta nebo vazby, již oprávněná osoba „pouští z ruky“ a uvolňuje tak osobu povinnou. Řecké af-iémi i latinské re-mittere říká doslova od-pustit, zbavit se něčeho. Podobnou souvislost vyjadřuje latinské ab-solvere a řecké apo-lyó: rozvázat nebo odvázat. Slabší význam vyjadřuje latinské indulgere, povolit, vyhovět. Německé ver-geben souvisí s geben, dávat, a vyjadřuje tedy, že se oprávněná osoba vzdává svého oprávnění. Podobně anglické to for-give a francouzské par-donner, jež se také odvozují od významu dávat.
Flaubert