Rorýs a Lištička

CHRPACHRPA Komentářů: 15
Dobrý den, už nějakou dobu přemýšlím, že bych sem něco přidala. Přijde mi to tady super, protože se všichni snažíte si pomáhat v rozvoji, takže kam jinam bych měla svůj výtvor umístit ;) Jinak budu ráda za každou kostruktivní kritiku, a už to jdu odeslat, než si to rozmyslím a zase se stáhnu do ulity.
Rorýs a Lištička
Jenom tak procházel kolem, ale nedokázal odolat, aby se nepodíval blíž. Křovím se prodral až do potemnělé zahrady. Nebylo to poprvé. Uprostřed pečlivě zastřiženého trávníku seděla desetiletá dívka a plyšový králík. Zpívala.

„Nikdo si nezpívá a nikdo netančí,
jen malá lištička schovaná v bodláčí.“


Odmlčela se. Musela slyšet, jak kolem Rorýse zašustily větvičky. Zrazilo ji to, ale neměla strach – poznala krok svého neviditelného návštěvníka, který nikdy nikomu neublížil. Nebylo to poprvé.

„Hrůzu ze světa má zrzavá lištička,
kdo by se jí divil, když je tak maličká.“


Jednoduchá slova písně, kterou tady znal skoro každý, dostávala s jejím hlasem něco nového. Magii, význam? Možná oboje dohromady, nebo taky něco úplně jiného. Pravda byla taková, že se to krásně poslouchalo. Rorýs nikoli poprvé přemýšlel, jaktože ji ještě nezná celý svět. Nejspíš to bylo tím, že nikdy nezpívala, když u toho někdo byl – králíci a cizici schovaní v keřích se očividně nepočítali.

I když byla ještě dítě, Rorýs ji upřímně obdivoval. Každý den ve stejnou dobu se se svým plyšákem vydala na zahradu, kde mu zpívala nebo vyprávěla příběhy. Ty vymýšlela za pochodu, nebyly nijak dlouhé ani složité, ale opět měly v sobě něco, co posluchače nutilo dávat pozor až do konce, smát se, nebo i plakat. Písně neskládala.

„Přestože ten strach má, lištička zpívá dál,
ta liška statečná, klaněl by se jí král.“


Protože Rorýs neznal její jméno, kvůli téhle písni jí sám pro sebe říkal Lištička. Slyšel ji od ní tolikrát, že to byla první věc, která se mu ve spojení s ní vybavila.

Píseň skončila a dívka ztichla – přemýšlela. Její další slova přiměla Rorýse zatajit dech. Byla určená jemu.

„Daleko za obzorem žije jedno stvoření, které nikdy nevystupuje na světlo. Nikdo neví, odkud přichází, ani kam se vrací. Jasné je jenom to, že miluje zvuky hlasu. Třeba je to i proto, že samo hlas nemá – už je to dávno, co ho někdo slyšel promluvit, zazpívat nebo zakřičet…“

Komentáře

  • VeVerkaVeVerka Komentářů: 20
    Tak tohle se mi moc líbí. Asi bych patřila do tvé cílové skupiny... :-)
  • CHRPACHRPA Komentářů: 15
    Děkuju moc! Úplně jsi mi zlepšila večer (⁠◍⁠•⁠ᴗ⁠•⁠◍⁠)
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.