Jak správně psát knihu

Ahoj rád bych se zeptal určitě někdo z vás napsal knihu máte nějaké osvědčené postupi ?

Komentáře

  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 2,050
    Ahoj, určitě je hodně osvědčených podpisů, ale snad nejdůležitější, ještě než začneš psát, by bylo naučit se pravopis.
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • VeVerkaVeVerka Komentářů: 20
    Megadrápe, nevzdávej to! Znám jednoho mlaďocha, který je velký čtenář a píše-li, má velmi čtivý sloh, i když ten, kdo mu opravuje pravopis, se opravdu nadře. Trousí chybičky jako Jeníček drobky... Jelikož jsem ho učila, vím, že problém není v neznalosti ani v lenosti ani v nečtenářství (Někdy pomáhá rada: Hodně čti, pak i vizuálně poznáš chybu! - ale u něj to nefungovalo), ale v dyslexii a v dysgrafii. Ten týpek nedávno promoval (v technickém oboru), ale kdyby měl nejprve zdolat nezdolatelnou horu zvanou pravopis (pro někoho zdolatelnou), zůstal by sedět smutně v údolíčku a nic by netvořil. Změnil můj pohled a zboural předsudky... Pokud Tě tohle téma zajímá, hledej na webech Reného Nekudy, leccos odpoví na Tvé otázky.Držím palce! V
  • OrHoroOrHoro Komentářů: 7
    A když už nic jiného, pomůže kontrola pravopisu u většiny pokročilejších textových editorů. :smile:
  • OrHoroOrHoro Komentářů: 7
    Osvědčeným postupem pro psaní knihy je podle mého názoru celkový rozbor toho, o čem chceme psát a jakou formou. Sám jsem párkrát narazil, když jsem pořádnou přípravu zanedbal a v polovině knihy jsem musel začínat znovu. Nemám nouzi o kreativní nápady, takže můžu psát i desítky hodin bez zastavení. Jenže, jednou se může stát, že se ocitnete ve slepé uličce.

    Mým velkým vzorem, ke kterému se zatím ani neblížím, je například britská spisovatelka Joanne Rowlingová, která je mistrem v přípravách. Proto také její knihy jsou celosvětově uznávané. Ta si opravdu dá tu práci a napíše rozvahu o všech jednotlivých postavách. Kromě jmen, kým byli, jsou, budou, odkud pocházejí a charakter. Pak vytvoří podle námětu kostru příběhu, kam dosadí jednotlivé postavy. Někdy zjistí, že se ta nebo ona postava do příběhu nakonec nehodí, tak ji vyškrtne. A teprve, až má všechny střípky pohromadě, začne pracovat na konceptu. A někdy má konceptů i několik, než napíše finální verzi. Rozhodně nejde o spisovatelku, která by z hlavy ihned napsala knížku a chrlila je po tuctech.

    Opravdoví mistři (nejen spisovatelé) své umělecké dílo zpracovávají i déle než rok. Ovšem výsledek je pakt fantastický.

    Dále je potřeba si promyslet, o čem vlastně chceme psát. A to nejen žánr. Některé žánry lze i navzájem kombinovat. Občas se někomu úspěšně povede vytvořit něco, co ještě nikdo před ním neudělal.

    Také je potřeba si promyslet rozsah díla. Někomu stačí psát krátké povídky, někdo zase preferuje dlouhé romány.

    Možná bych na začátek nepsal nic dlouhého. Zkusil bych pár povídek. Ty první nejspíš nebudou stát ani za publikování, ale je to skvělý způsob, jak nasbírat cenné zkušenosti. Je to jako s jízdou na kole. Čím častěji člověk jezdí, tím lepším je řidíčem - jezdcem. Nováček se asi těžko bude hned z kraje pouštět do závodů se špičkovými sportovci.

    Jako zajímavost také uvedu, že existují umělé inteligence, které umí napsat krátkou povídku na vámi zadané téma a nevypadá to vůbec zle. Nerozeznáte to od práce skutečného člověka. Někdo, kdo má například problém s tím, jak začít, tak by mu to mohlo i pomoci. Sám jsem nezkoušel, neměl jsem naštěstí tu potřebu. Ta možnost tu ovšem je.
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.