Internát

OsobaOsoba Komentářů: 2
Internát
Internát místo kam chodím po škole spát.
Internát místo kam chodí studenti a děti odpočívat.
Je to místo kde se mnozí těší radosti.
Se svými spolubydlícími zde po škole dělají blbosti.
Chodí sem na týden plný školy a učení.
Pro ně toto místo nejspíše není takové mučení.
Ne však pro mě.
Ačkoliv jsem sem přicházel plný očekávání, po čase zde jsem plný zklamání.
Dny zde neběží spíše se šinou,já tu furt ležím roky mi plynou.
Pohlédnu z okna tam je tak krásně, v takovém světě není nálada pro tyto básně.
Avšak já stále tu ležím, nemám již síly. Při představě času co jsem zde promarnil přichází stíny.
Mí spolubydlící, i po těch třech letech, nejsou mi blízcí.
Spíše mám chutě hodit na ně cihly.
Jediné vysvobození je pro mě víkend, ten však odejde dřív než se člověk naděje.
Jeto snad generaci toto prokletí?
Či je můj mozek prostě na rozemletí.
Po těchto verších nechci nic víc, pouze odchod nejisté budoucnosti vstříc.

Komentáře

  • OsobaOsoba Komentářů: 2
    Nevím zda si to někdo přečte jestli ano zajímá mě názor.
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 2,050
    Ano, přečetl jsem...
    taky jsem si prožil čtyři roky na internátu, nicméně nenapadlo by mne o něm veršovat... :)
    Upřímně řečeno, báseň musí mít jednak příjemné rýmy a pak i nějakou myšlenku. A obojí to jaksi chybí.
    Rýmovat radosti - blbosti, spát - odpočívat, šinou - plynou, krásně - básně, blízcí - cihly (?) to je hodno tak žáka třetí třídy základní školy.
    A báseň, stejně jako povídka, musí pro čtenáře být jakýmsi obohacením, že když dočte, řekne si, fajn, to bylo príma. Tady do není, jen jakési vršení slov bez souvislosti.
    Takže promiň, ale nic moc.
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.