Přátelé, já jsem zatím trochu v koncích a momentálně na táboře... Čímž ještě nemám kromě první věty nic, ač bych moc chtěla. Jestli uzmu pár minut pro sebe, dílko přečtu, už se na něj těším! Zatím se mějte
P. S. Bartonička vypadá čím dál lépe! Pokud nebudou zkoušky, tak přijedu
Psaní je cesta jak zažít neuvěřitelné v teple domova. o psaní jinak...
Jerry, povídku jsem přečetla jedním tahem a musím říct, že jsi na to vyzrál fikaně. Bavilo mě to, bylo to "ze života" (pravděpodobně osobní zkušenost?) a zadání jsi dodržel, takže za mě palec nahoru. A vidíš, ani tak praštěné to nebylo. Já ten svůj opus musím dopsat na dovči, jinak už nevím kdy. Mějte se tu! A Míšo, doufám, že se uvidíme.
Markétko, prostě ze života... Přijeli jsme z Kréty, jen vybalili a zabalii a odjeli znovu. Před chvílí jsme se vrátili z třídenního pobytu v Lipnici nad Sázavou. Takže to byla spíš taková inspirační dovolená. Byli jsme ubytovaní v hostinci, kam chodíval Jaroslav Hašek, jedli jsme v lokále, kde psal Švejka, dokonce i na stejném místě. Byli jsme i u jeho hrobu a zarazilo mne, že je docela prázdný a zapomenutý. Tak jsem chvíli postál a zapálil svíčku. Prostě před Bartoničkou jsem nasával inspiraci.
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
My jsme byli v Maďarsku v Hévízu, koupat se termálu. Vzduch 40°, voda 36°... Ale bylo to fajn. Jezdili jsme každý den na kolech do sousedního městečka a kupovali si tam českého mraženého Kubíka na klacku v Lidlu. Stál jsem venku u vchodu a čekal na schodech, až holky přinesou zmrzlinu, když kolem mne procházel jeden místní. Zvrtla se mu noha a málem se rozplácl. Tak mu povídám česky: "No, dávej si pozor, nohy máš jenom jedny. To by mohlo taky bolet!" A on se začal smát a začal zkoumat, odkud jsem. Klasický hovor Čecha s Maďarem - mix němčiny, ruštiny a pár slovíček z angličtiny. Byl prý v Praze moc se mu tu líbilo a že má moc rad... No, a to nedokázal vyslovit. Tak utekl za manželkou do auta a za chvíli radostně přiběhl a povídá: "Jaroslav Hašek, Švejk. Frštééhe? Panimáááješ?"
Tak koukám, že jste na cestách nabrali dostatek inspirace. Už teď se těším, co z nás na Bartoničce při tvoření vyleze. Mimochodem brzy se mi snad podaří povídku do workshopu publikovat, už je dopsaná, rukou v zápisníku, protože jsem ji psala v letadle, na letišti, u moře a vůbec všude možně, kde se dalo. Jen pořád nemůžu najít čas na editaci a přepsání do počítače. Ale do Bartoničky to stihnu. Prý má být o víkendu nic moc počasí, tak třeba to využiju ku prospěchu.
Tak, už mám taky ještě dopsáno. Zítra poslední autocenzura (...je to taková blbina, že pořád ještě váhám) a nahraju to do workshopu. A pak si přečtu konkurenci.
...když tak na to koukám, nemám "..ještě dopsáno", ale jenom "...dopsáno" a jestli je to napsáno, jako to výše uvedené, tak ta autocenzura bude opravdu až na dřeň.
To neřeš, Willi, hlavně že jsi něco napsal, to ostatní už jsou jen detaily. Já už pak tu autocenzuru taky vzdala a prostě to nahrála, jak to je. Někdy tam pak člověk nadělá ještě víc hloupostí.
Kdybych praktikoval autocenzuru, tak jsem ještě nic nenapsal... Wili, šup tam s tím! Jinak, dostal jsem majl od Bartoničkových, šoupnul jsem ho na vlákno Bartoničky. V podstatě se nic nemění, tak jenom pro pořádek. Asi tam fakt začneme přijíždět tak po třetí hodině a myslím, že moc malé děti s námi nebudou, aby se připravovala dětská postýlka... Samozřejmě, pokud se chce někdo vrátit do dětských let, může do ní ulehnout... Pořád nemám poslední zprávy od Lucky, Vojty a Míši, doufám, že dojdou!
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Tak, nahráno. Toto zadání mi dalo opravdu zabrat, do spokojenosti s výsledkem mám tedy dost daleko. My dorazíme v tříčlenném složení, jako vždy. Jenže ještě pořád nemáme jistotu, v kolik se nám podaří se utrhnout z práce. Taky bychom chtěli přijet už během odpoledne, ale to budu vědět tak nejdřív ve čtvrtek večer Ale už se těšíme
Paráda, už se nám to rýsuje... Přáteli, všimli jste si, že na víkend má být zase léto? Bartonička má pátý ročník a pokaždé se vydařilo počasí! Asi nás má rád nějaký literární pánbůh. A ten workshop, to je věc, opravdu se povedl. Moc se mi líbí, že jsme to my tři pojali každý úplně jinak. A vaše dílka se mi líbí!
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Tak jsem zase přihodil kousek svých částečně beletrizovaných vzpomínek na mládí - Sedmdesátá. To jen tak mimo, dostal jsem nějakou chuť s tím kousek pohnout... A taky abych to tu zase trochu rozhýbal!
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Zatím jsem tu nic nerozhýbal, ale nevadí, už mám další část svých polovzpomínek na mládí, je to tam! A to jsem si myslel, že dám dohromady stěží deset kapitolek a ejhle, mám inspiraci na mnohem větší počet, podle toho, jak začíná pracovat paměť...
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Jerry jede! Mimochodem mamka už má zákrok za sebou, zvládla to a moc děkuje za pomoc. Jůů, děkuju, Lucko, jsem ráda, že se to dalo číst. Tím jsi mi připomněla, že před Bartoničkou jsem slibovala, že k workshopu napíšu nějaké ty komentáře... a už je říjen a já nic. Jak se vám daří, pisálkové? Doufám, že se inspirace z Bartoničky pořád drží. Já se teď připravuju na NaNoWriMo a vymýšlím dopředu zápletku novely/románu (ještě nevím, co z toho vyleze), abych pak mohla jen psát a psát a psát a splnit těch 1667 slov denně.
Lucko, asi letěla okolo nějaká múza a byla prostě unavená... Už mám další dílek do toho povídání, tak ho zase přidám. nějak mi tohle téma sedlo a píše se mi to skoro samo. Inu, člověk už leccos zažil, a když může psát paměti kdekdo, proč ne já... Markétko, jsem rád, že to tvoje mamka zvládla, už jsem si říkal, co se děje, že se neozýváš. A že to zase nebylo tak hrozné? Jinak, daří se tak napůl, ale jde to, děkuji za optání... Nicméně nějaká Bartonička by se mi zase hodila tak na měsíc... Myslím si, že ta Temná věž jako workshop se docela povedla, není-liž pravda?
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Jerry: No mamka moc nadšená nebyla, ale zvládla to. Opakovat by si to asi nechtěla, ale to je pochopitelný. Bartonička by se hodila aspoň v každém ročním období, protože to navnadí, ale bohužel ta šťáva nevydrží po celý rok. Workshop se vydařil, jen je škoda, že se nesešlo víc příspěvků. Bylo zajímavé sledovat, jak to každý pojal úplně jinak, dokonce i absolutně mimo očekávaný žánr. Příště už ale radši téma navrhovat nebudu, abych vás moc netrápila.
Přátelé, tak dost! Mám pocit, že se nám zkracují psací žíly, monitor počítače potáhla pavučina a klávesnice zapadala prachem. Nikdo netvoří, nebýt toho, že sem ukládá svoje dílo Sopranno, bylo by tu mrtvo, pusto a prázdno. Prostě takové post apo... To ale nelze dopustit, aby se tvořilo jen na Bartoničce a pak se vymlouvalo na moribundus... Vážení a milí, blíží se konec roku, takže vyhlašuji nový Vánoční workshop! Téma je nové, jasné a tvárné. Vánoční pohádka To jsme ještě nezkoušeli, takže fantazii se meze nekladou. Prostě , vytvořte dílko, které byste se nebáli třeba číst malému dítěti před usnutím v předvečer Štědrého dne. Tak co, zkusíme to? Deadline bych určil na 23. prosince, abychom se mohli pod štědrovečerním stromečkem kochat svými dílky. Pokud jste pro, vytvoříme vlákno. Zkusíme něco vytvořit?
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Jů, to zní skvěle, Jerry. Ráda se zapojím, i když se na to vrhnu až v prosinci, protože v listopadu budu psát jako o život (Nanowrimo!). Moje klávesnice je náhodou plná ne pavučin, ale drobků od sušenek a kousků čokolády, protože nad ní neustále svačím a dávám dohromady něco jako román. Od zítřka se budu denně snažit napsat minimálně 1667 slov. Na konci měsíce bych měla být tak procvičená, že si u workshopové povídky snad odpočnu. Jak to vypadá u vás? Píšete? Nepíšete? Chystáte se? Jdete někdo taky do nanowrima?
Skvělé, snažte se a překonávejte se... Nanowrimo se při mém moribundusu realizovat nedá... Nicméně, snažím se držet spisovatelského hesla - Ani den bez čárky... Takže dobrá, založím vlákno a začneme vše dávat dohromady.
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít. Flaubert
Já píšu tak, že mi snad i klávesy létají pryč z klávesnice. Jenže to, co píšu, jsou jenom úřednické bláboly... Nějak jsem si toho poslední dobou nabral moc. Pohádku bych si taky rád zkusil, ale uvidím, jestli mám vůbec šanci si k ní sednout a něco sepsat.
No, budu teď chvíli koukat do zdi, jestli se nepřikutálí nějaký nápad
Přátelé, kamarádi, dotaz na odlehčení, píšete si deník? Prohlížím si tak jednu povídku poslanou letos do soutěže, čistě náhodou vznikla díky jedné deníkové větě. Vím, že spousta z nás máme ony "nápadníčky"...ale i tak
Psaní je cesta jak zažít neuvěřitelné v teple domova. o psaní jinak...
Ahojky, Míšo, momentálně na psaní deníku nějak není čas, ale nedávno jsem vyhrabala ze šuplat deník, který jsem si psala, když mi bylo tak třináct. Už dlouho jsem se tak nepobavila. Docela bych brala mít takové starosti jako v té době.
Komentáře
P. S. Bartonička vypadá čím dál lépe! Pokud nebudou zkoušky, tak přijedu
o psaní jinak...
Já ten svůj opus musím dopsat na dovči, jinak už nevím kdy.
A Míšo, doufám, že se uvidíme.
Přijeli jsme z Kréty, jen vybalili a zabalii a odjeli znovu. Před chvílí jsme se vrátili z třídenního pobytu v Lipnici nad Sázavou. Takže to byla spíš taková inspirační dovolená. Byli jsme ubytovaní v hostinci, kam chodíval Jaroslav Hašek, jedli jsme v lokále, kde psal Švejka, dokonce i na stejném místě. Byli jsme i u jeho hrobu a zarazilo mne, že je docela prázdný a zapomenutý. Tak jsem chvíli postál a zapálil svíčku. Prostě před Bartoničkou jsem nasával inspiraci.
Flaubert
Stál jsem venku u vchodu a čekal na schodech, až holky přinesou zmrzlinu, když kolem mne procházel jeden místní. Zvrtla se mu noha a málem se rozplácl. Tak mu povídám česky: "No, dávej si pozor, nohy máš jenom jedny. To by mohlo taky bolet!" A on se začal smát a začal zkoumat, odkud jsem. Klasický hovor Čecha s Maďarem - mix němčiny, ruštiny a pár slovíček z angličtiny. Byl prý v Praze moc se mu tu líbilo a že má moc rad... No, a to nedokázal vyslovit. Tak utekl za manželkou do auta a za chvíli radostně přiběhl a povídá: "Jaroslav Hašek, Švejk. Frštééhe? Panimáááješ?"
Mimochodem brzy se mi snad podaří povídku do workshopu publikovat, už je dopsaná, rukou v zápisníku, protože jsem ji psala v letadle, na letišti, u moře a vůbec všude možně, kde se dalo. Jen pořád nemůžu najít čas na editaci a přepsání do počítače. Ale do Bartoničky to stihnu.
A pak si přečtu konkurenci.
Jinak, dostal jsem majl od Bartoničkových, šoupnul jsem ho na vlákno Bartoničky. V podstatě se nic nemění, tak jenom pro pořádek. Asi tam fakt začneme přijíždět tak po třetí hodině a myslím, že moc malé děti s námi nebudou, aby se připravovala dětská postýlka...
Pořád nemám poslední zprávy od Lucky, Vojty a Míši, doufám, že dojdou!
Flaubert
takže v pátek mezi třetí a pátou dorazíme se snoubenkou
odjíždět budeme v sobotu večer.
Těšíme se na vás!
My dorazíme v tříčlenném složení, jako vždy. Jenže ještě pořád nemáme jistotu, v kolik se nám podaří se utrhnout z práce. Taky bychom chtěli přijet už během odpoledne, ale to budu vědět tak nejdřív ve čtvrtek večer
Ale už se těšíme
A ten workshop, to je věc, opravdu se povedl. Moc se mi líbí, že jsme to my tři pojali každý úplně jinak. A vaše dílka se mi líbí!
Flaubert
Flaubert
A taky abych to tu zase trochu rozhýbal!
Flaubert
A to jsem si myslel, že dám dohromady stěží deset kapitolek a ejhle, mám inspiraci na mnohem větší počet, podle toho, jak začíná pracovat paměť...
Flaubert
Jůů, děkuju, Lucko, jsem ráda, že se to dalo číst. Tím jsi mi připomněla, že před Bartoničkou jsem slibovala, že k workshopu napíšu nějaké ty komentáře... a už je říjen a já nic.
Jak se vám daří, pisálkové? Doufám, že se inspirace z Bartoničky pořád drží.
Markétko, jsem rád, že to tvoje mamka zvládla, už jsem si říkal, co se děje, že se neozýváš. A že to zase nebylo tak hrozné?
Jinak, daří se tak napůl, ale jde to, děkuji za optání... Nicméně nějaká Bartonička by se mi zase hodila tak na měsíc...
Myslím si, že ta Temná věž jako workshop se docela povedla, není-liž pravda?
Flaubert
Bartonička by se hodila aspoň v každém ročním období, protože to navnadí, ale bohužel ta šťáva nevydrží po celý rok.
Workshop se vydařil, jen je škoda, že se nesešlo víc příspěvků. Bylo zajímavé sledovat, jak to každý pojal úplně jinak, dokonce i absolutně mimo očekávaný žánr.
To ale nelze dopustit, aby se tvořilo jen na Bartoničce a pak se vymlouvalo na moribundus...
Vážení a milí, blíží se konec roku, takže vyhlašuji nový Vánoční workshop!
Téma je nové, jasné a tvárné.
Vánoční pohádka
To jsme ještě nezkoušeli, takže fantazii se meze nekladou. Prostě , vytvořte dílko, které byste se nebáli třeba číst malému dítěti před usnutím v předvečer Štědrého dne. Tak co, zkusíme to?
Deadline bych určil na 23. prosince, abychom se mohli pod štědrovečerním stromečkem kochat svými dílky.
Pokud jste pro, vytvoříme vlákno.
Zkusíme něco vytvořit?
Flaubert
Moje klávesnice je náhodou plná ne pavučin, ale drobků od sušenek a kousků čokolády, protože nad ní neustále svačím a dávám dohromady něco jako román. Od zítřka se budu denně snažit napsat minimálně 1667 slov. Na konci měsíce bych měla být tak procvičená, že si u workshopové povídky snad odpočnu.
Jak to vypadá u vás? Píšete? Nepíšete? Chystáte se? Jdete někdo taky do nanowrima?
Pohádku bych možná zvládla. Koneckonců mám 4 malé neteře a synovce, tak se zkusím překonat!
Nanowrimo se při mém moribundusu realizovat nedá...
Nicméně, snažím se držet spisovatelského hesla - Ani den bez čárky...
Takže dobrá, založím vlákno a začneme vše dávat dohromady.
Flaubert
Pohádku bych si taky rád zkusil, ale uvidím, jestli mám vůbec šanci si k ní sednout a něco sepsat.
No, budu teď chvíli koukat do zdi, jestli se nepřikutálí nějaký nápad
o psaní jinak...
o psaní jinak...